1.narozeniny
Balůovi 1. narozeniny
Dneska mě vzal páníček na výlet autem. Bylo to divný, protože na výlety autíkem obvykle jezdím spíš s paničkou. Jeli jsme napřed do Prahy na Zličín, kde jsme nabrali paničku, která přijela metrem. Bylo hrozné horko a do auta se mi už moc nechtělo, ale panička mě nekompromisně naložila a jelo se dál. Po pražském okruhu jsme sjeli po menším motání dolů na Radotín a pak už kolem řeky dál do Černošic, kde jsme za nádražím zaparkovali a dál šli pěšky. Připadalo mi to tam povědomé, ale nějak jsem si nemohl rozpomenout, jestli jsem tu už šel a tak jsem se motal sem a tam a všechno jsem si preventivně označkoval… Co kdybychom tu ještě někdy šli. Panička se taky divně motala (prý byla moc unavená) a proto neměla zrovna moc pochopení pro mé křižování, naštěstí mě potom pustila z vodítka, tak jsem se mohl volně rozvíjet. Ta svoboda mě nadchla tolik, že mě málem přejelo i auto, kterého jsem si nevšiml, ale naštěstí moji páníčkové mají oči všude a včas mě zavolali.
Potom jsme došli k povědomým vratům a za nimi už na nás čekaly 3 moje sestřičky (Vanilka, Isie a Jessy) a taky maminka Jackie. To bylo vítání a radosti. Všechny se na mě sesypaly a očichávaly mě. Musím uznat, že nejprve jsem z toho byl kapku nesvůj, ale pak to bylo super, hráli jsme si a honili se a taky nám páníčkové házeli míčky a my se předháněli, kdo bude rychlejší. No prostě paráda. Páníčci si tam také ogrilovali hermelíny a bylo tam i spousta jiných dobrot, ale ani na moje narozeniny nebyla výjimka a já opět nic nevyloudil. Útěchou mi může být, že ani moje sestřičky nic nedostaly.
Útěchou mi může být, že ani moje sestřičky nic nedostaly.
Když se všichni dosytnosti nebaštili, dostali jsme my pejsci obojky a šlo se ven, podívat se na páníčka Vanilky a Jessy na fotbal. To Vám byla nádhera tolik labradorů pohromadě.
U hřiště jsme se potkali ještě s mým bráškou Tysnem.
Teda nějak se mi moc nelíbil, byl větší a taky mohutnější než já, tak jsem mu rovnou vysvětlil, kdo je tady kápo…
Chvilku jsme tam pak ještě seděli, koukali na fotbal ( ne že bych mu rozuměl) a panička si povídala s páníčkem mého brášky a pak už jsme šli k zpátky k autu a jeli domů.
Musím uznat, že mít narozeniny je hrozně namáhavá věc a tudíž mě to pořádně zmohlo, ale potkat svou maminku a sourozence bylo moc fajn, možná bychom se měli vídat častěji než jednou za rok….
Další fotky najdete zde: http://lentilka09.rajce.idnes.cz/narozeniny/
Komentáře
Přehled komentářů
Ahojky,
tak koukám na stránečky a vidím, že nezahálíš.Moc pěkné fotečky.Neboj srazy určitě zorganizujeme.Příště všechny svolám na pochod pro psy přes pohoří, který bude v září.
Psí narozky
(Klárka,Jackie,Vanilka a Honzík, 23. 6. 2008 14:27)