Jdi na obsah Jdi na menu
 


Návštěva Zoo v Praze 17.10.2007

20. 3. 2008

Návštěva Zoologické zahrady v Praze 17.10.2007

 

17.10.2007 jsme vzali naše psí miminko na výlet do Zoologické zahrady v Praze. Na Zličín jsme dojeli autem, na tak dlouhou cestu autobusem jsme si tehdy s Balůem ještě netroufli. Cesta metrem nám všem úplně stačila. Balů byl rozhodnut seznámit se se všemi spolucestujícími ve vagónu a velmi hlasitě protestoval, když jsme mu nedovolili volně pobíhat neznámým dopravním prostředkem. Vrcholem pak bylo, když k nám přistoupil hnědý labrador, který byl v asistenčním výcviku. Balů si myslel, že pejsek je tam jen a jen pro něj na hraní a ne a ne pochopit, že se s pejsek opravdu nemůže v přeplněném metru honit a prát se s ním. Naštěstí aspoň někdo měl rozum…

Dalším velkým úskalím byl eskalátor na Florenci. Balůa nám vyděsil k smrti. Těžko říci, co se mu v jeho malé psí hlavince odehrávalo, ale když už jsme ho konečně na jezdící schody dostali a zažehnali tak dopravní kolaps díky zablokování jediného pojízdného eskalátoru, stál tam jako hromádka neštěstí, šlachy napjaté k prasknutí a ocásek pevně stažený. Výstup se odehrál v podobě obrovského skoku, za který by se nemusel stydět kdejaký sportovec a jakmile ucítil pod tlapičkami pevnou zem nabyl opět jistotu a vrhl se v před. Ovšem následoval další eskalátor… J

Na Florenci jsme měli sraz s mojí kamarádkou Terezou. Původně měla jít i její kníračka Sára, ale Tery se myslím bála, že by se v Sáře probudily její lovecké pudy a že by to asi nebylo úplně ok. Já myslím, že za pokus by to stálo J

            Na konec jsme přeci jen k Zoo dorazili. Jízdu busem jsme zvládli bez větších kiksů.

            Na úvod musím říci, že návštěva Zoo se zvědavým štěnětem má své nesporné výhody, ale i negativa, mezi která patří zákaz vstupu do pavilónů, neustálé hlídání štěněte, aby nevlezlo k obyvatelům zahrady, aby se někde s někým nezapomnělo apod.  Podle mého ale pozitiva převažují. Zvláště, když už jste byli v Zoo mockrát a znáte to tam. Nejen, že malý psík je zvídavý a chce všechna zvířátka vidět z blízka a pokud je to jen trochu možné očichat je, ale efekt je i opačný a většina stálých obyvatel Zoo se na nového návštěvníka chce také podívat a seznámit se.

Obrazek

V Zoo jsem byla už mnohokrát, ale nikdy se na mě nepřišlo žádné zvíře se zájmem podívat, spíš na opak. Teď si nás se zájmem prohlíželi zebry, velbloudi i bizoni…

Obrazek

Obrazek

 Mimo zvířátek si nás všímala i většina návštěvníků, kteří na Balůa volali, mlaskali a hladili ho. Pes byl nejspíš v sedmém nebi, ale mně to po 2 hod. začalo vadit… prý jsem vypadala naštvaně a nepříjemně… stane se…

            Zahradu jsme během odpoledne v „klidu“ prošli a neodolali jsme ani občerstvení v jednom z mnoha kiosků. Balů dostal svou speciálně přinesenou svačinku v podobě granulek – párek by prý byl lepší J

            Cesta zpět pak probíhala celkem poklidně - všichni jsme byli unavení a ušlí, jen ty eskalátory nám zas dělaly problém… Na Zličíně byl Balů z těch předchozích jezdících schodů tak vykolejený, že odmítl vyjít i ty nepojízdné a v polovině výstupního schodiště se otočil a skrz dav lidí si razil cestu zpět na peron. Lidé uskakovali a já vlála za psem, naštěstí jsme nikoho neporazili a já pak musela Bělouška do schodů vynést v náručí, protože jinak by jsme tam byli možná ještě teď.

            Když to tak zpětně zhodnotím, byl to krásný výlet plný zážitků jak pro nás tak pro Balůa. Škoda jen, že máme Zoo tak trochu z ruky a že vstup a jízdné pro pejsky tak moc podražilo, stejně mám ale v plánu tenhle výlet v budoucnu zopakovat…

 

Obrazek

A tady jsoudalší fotečky:

http://lentilka09.rajce.idnes.cz/Zoologicka_zahrada/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář