Procházka kolem Berounky 11.4. 2008
11.4.08 Výlet k Berounce
Dneska mě panička moc potěšila, sice se celé dopoledne povalovala v posteli a k ničemu se neměla a když jsem se ji snažil všemožně zapojit do mé nejoblíbenější hry na přetahování, nic nebylo. Až kolem oběda, když se venku zvedla mlha se začalo něco dít… Panička nejen že vstala, ale ještě ke všemu začala hledat můj „parádní“ obojek, košík, brát dobrůtky do pytlíčku a chystat mojí přepravní plachtu do auta. To už mě trochu rozrušilo a když šla připravit i auto na to, že někam pojedeme, začal jsem se hrozně moc těšit a pořád jsem ji popoháněl. Z Hudlic s námi dokonce jela i moje „psí babička“ (maminka mého páníčka, který musel být dneska bohužel v práci L), trochu mně ale zmátlo, že jsem jí vysadili v Berouně Na Sídlišti a dál s námi už nejela. Bylo mi to líto a tak jsem se snažil paničku přemluvit, abychom se pro ni vrátili, ale marně. To jsem ještě nevěděl, že na výlet kolem Berounky s námi pojede paniččina babička, kterou jsme nabrali v Králově Dvoře. Myslím, že byla moc ráda, že s námi může jet a já byl taky moc rád, protože babička je na mě moc hodná.
Panička zaparkovala na začátku cyklostezky v Berouně pod nemocnicí. Už od začátku jsem byl plně zaneprázdněn čtením psích vzkazů kolem cesty a tak jsem byl věčně pozadu a to se paničce moc nezamlouvalo, protože kolem jezdili lidi na kolech a bruslích a ona se asi bála, že je budu chtít lovit, ale uznejte sami, co bych z toho asi tak měl???
Největší žůžo bylo, když jsme došli k řece. Vodu zbožňuju, tak jsem se šel hned rochnit. Bohužel bylo dost vody a taky silný proud, takže jsem se bál, aby mě neodnesl, tak jsem se držel jen u břehu, ale i to stačilo. Bylo tam super bahýnko a to já rád. Panička to sice moc neocenila, ale já byl v sedmém nebi. Chtěl jsem se s ní a její babičkou
o svou radost podělit a tak jsem
se u nich aspoň čas od času oklepal, ale nevím proč jim se to moc nelíbilo. Mě to ale na radosti neubralo. Spíš naopak. Nosil jsem paničce klacky a ta mi je házela a to bylo vážně bájo. Na konci vyasfaltované cesty si babička trochu odpočinula a nasvačila se a já se mezitím koupal v řece. Dostal jsem z té koupele takovou radost, že jsem se o ní musel podělit i se svým okolím. Běhal jsem kolem jako šílenec až jsem málem porazil kolem jedoucí slečnu na kolečkových bruslích. Naštěstí to vzala sportovně, ono se vl. nic nestalo, jen jsem jí trochu polekal.
Cesta zpátky už takový velký bájo nebyla. Panička chtěla abych uschnul než dojdeme k autu a tak mě dala na vodítko a to já moc rád nemám, ale nakonec mi nic jiného nezbylo. Stejně mě potom ještě pustila na louce, kde mi házela klacek a já ho aportovat. To mám taky moc rád.
K autu jsme došli všichni docela utahaní, ale stejně to bylo krásný odpoledne. Doufám, že si ho zas brzy zopakujeme.
Komentáře
Přehled komentářů
Paničku jsem důrazně pokáral a ta je snad všechny opravila. :-)
Jinak tě Sáří moc rád vezmu příště sebou. Bude se ti tam určitě líbit. Jsou tam kachny a taky to bahýnko...už se těším
Balů
Vzkaz paničce:-)))
(Sára + Terka, 15. 4. 2008 19:55)
Teda Balů, řekni paničce, ať si to po sobě přečte, máte tam zas pár chybek:-)))
Ale jinak to musel být super výlet, doufáme, že nás někdy vemzete s sebou, papa
Sára
Vzkaz Sáře
(Balů, 15. 4. 2008 20:16)