Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z Křivoklátu do Zbečna a zpět 11.4.2009

13. 4. 2009

11.4.2009 se konal další mega psí výlet. Tentokráte se šlo v turisticky atraktivním okolí hradu Křivoklátu. Tedy přesněji sraz byl v Křivoklátu u vlakového nádraží v 10:10. My dorazili vozem, takže počátek naší procházky byl mírně jinde... ale jen mírně. Na nádraží jsme dorazili s menším zpožděním... Nejprve jsme se museli všichni vyšplhat kolem hradu a pak ven z obce. Všude naše výprava budila velký zájem. Kolemjdoucí lidé si povídali něco o psích závodech, venčení pejsků z útulku a pod. :-)

 Když jsme se konečně dostali z dosahu hraduchtivých turistů mohla nastat teprve to správné psí tóčo. Smečka byla vypuštěna a pejsci si volnosti patřičně užívali.

Obrazek

Občas jsme sice potkali pár výletníků, ale většině naše psí sešlost přišla jako zajímavá a pejsci jako krásní miláčkové. Samozřejmě se ale našli i lidé opačného názoru... z těch jsme si ale nikdo nic nedělal. Sluníčko svítilo, ptáčci zpívali a pejsci byli max. spokojení.

Obrazek

Před samotným sestupem do Zbečna následovalo ještě nezbytné společné foto a pak už hurá do údolí k řece.

Obrazek

Tady byla první pořádná pauza, většina hafanů ji využilo ke koupeli a páníčci ke svačině a fotografování. Prostě idyla. Balů ochotně z řeky aportoval všechny klacky, co tak kdo hodil a vůbec mu nevadilo, že většina jich byla určených pro někoho jiného.

Obrazek

Někteří pejsci se s tím ale nesmířili a nastal „boj“ o to kdo ho vítězoslavně donese páníčkovi. Balů byl bohužel vždy !lstí! poražen.

Obrazek

Obrazek

Obrazek

          

 Po dostatečném vycachtání pokračoval náš psí průvod k mostu ve Zbečně. U něj jsme zakotvili v příjemné hospůdce se zahrádkou. Někteří jen svlažili hrda něčím vychlazeným, jiní si objednali pořádný oběd.

Obrazek

My jsme si dali jen nealko pivo a protože paničku trápila alergie z nějakého kvetoucího stromu a páníček musel večer do práce jsme se rozhodli ještě s tetou Terkou a jejím přítelem Mírou trhnout partu a vydat se jako předvoj na cestu zpět do Křivoklátu. Od Monči jsme si půjčili mapu a šlo se. Pro návrat jsme zvolili cestu po druhém, břehu Berounky. Původně to vypadalo, že se v našich stopách vydá i zbytek výpravy, ale tak se nakonec nestalo, takže my jako jediní jsme našlapali asi tak o 5km víc než zbytek naší výpravy, která se zpět vracela stejnou cestou.

 Po počátečních orientačních problémech jsme se trefili na správnou cestu, která nás z Újezdu nad Zbečnem dovedla kolem kravského výběhu

Obrazek

na krásnou stezku vinoucí se po stráních nad Berounkou. Původně padaly návrhy, že někde v užším místě přebrodíme řeku a zkrátíme si tak cestu, k tomu s psí smůle a paniččinu štěstí nakonec nedošlo. Ze začátku se nám šlo skvěle, z cesty byl úžasný pohled do údolí a na okolní stráně.

Obrazek

Asi tak po hodině svižné chůze, nám ale začalo docházet, že zpáteční cesta bude asi poněkud delší než jsme původně očekávali. Do Roztok u Křivoklátu jsme dorazili všichni s jazykem na vestě a s bolavýma nohama po dvou hodinách ostré chůze. K autům jsme se dostali v dosti vyčerpaném stavu kolem půl 5 odpoledne.

 Po cestě domů panovalo ticho které panička prokládala nadávkami, kterými častovala okolní řidiče. Po příjezdu domů se Balů akorát napil a naprosto odpadl. Páníček musel bohužel na noční a panička šla ještě dělat bramborový salát na neděli.

 S odstupem musíme říct, že výlet se nám líbil, ale Balů chudáček si z něho odnesl bolavé pacinky a nastydlá a namožená záda, takže teď chudáček chodí poněkud ztuhle. No příště se musíme s tou turistikou krotit, ale i tak se těšíme na další psí výlet.

Obrazek

Další fotky z tohoto výletu najdete tady.